NOVÝM PŘEDSEDOU KLUBU BYL ZVOLEN ING. ZDENĚK BITTNER

Jak jsme již informovali, v minulém týdnu se uskutečnila valná hromada klubu, z které vzešel nový předseda našeho klubu, kterým se stal Ing. Zdeněk Bittner. Zdeňka jsme se zeptali na pár otázek.

Ahoj Zdendo, byl jsi zvolen novým předsedou našeho klubu, k tomu ti gratulujeme. Jaké máš cíle v nové funkci předsedy? „Děkuji. Zprvu bych chtěl říct něco ke svému zvolení - nikdy bych do toho nešel, nebýt spousty skvělých lidí kolem - ať už ve vedení klubu, v realizačních týmech, v kabině časoměřičů nebo na hřišti. Na nich záleží úplně nejvíc. Jeden člověk nic nezmůže. Je úplně jedno, jestli máte vymalovaný kabiny, polstrovaný dveře nebo vytápěný střídačky - pokud nebudete mít spoustu obětavých lidí, kteří společně tvoří klub a posouvají ho dále, bude to všechno jen hromada materiálu bez života. My máme v klubu kliku, že takové lidi máme. Lidi, kteří jsou ochotni obětovat spoustu svého soukromého času často na úkor vlastních rodin. Bohužel v dnešní době je takových lidí čím dál méně. A já si hned zítra půjdu koupit klobouk a ten před všemi smeknu a hluboce se jim ukloním. Oni jsou totiž bohatstvím klubu. A teď jsem se dostal oklikou i k těm cílům. Prvním cílem je udržet všechny ty obětavé lidi a vytvořit z hráčů, trenérů a vedoucích týmů, členů vedení i z rodičů dětí jeden velký tým, který potáhne za jeden provaz. Tým, z kterého se nikomu nebude chtít odejít, ale naopak - který bude přitahovat další a další členy - jak mezi hráče, tak třeba mezi trenéry. Nechci tím samozřejmě říct, že se nebudeme spolu s ostatními snažit o další rozšiřování a vylepšování zázemí. V nejbližší době chceme zastřešit tribuny a rozšířit zázemí o další prostory. Připraven je i přívod vody do bufetu. Snahou je také vytvořit co nejlepší podmínky pro RT. Samozřejmě dlouhodobou vizí je zastřešení areálu, jsou vypracovány i studie na vybudování nové haly, ale to vše je běh na dlouhou trať. Ale já jsem životní optimista a věřím, že se zastřešení resp. výstavby haly dožiju ????.“

Klub se za téměř 20 let rozrostl v jeden z největších hokejbalových klubu v České republice, jde jej ještě někam posunout? „Vždycky je kam jej posouvat, i když někdy je těžší se na určité úrovni udržet, než se na tuto úroveň dostat. Velké klubové "kroky" byly jasně "viditelné" (v historii klubu nejprve vlastní hřiště, pak nové mantinely, po dalších několika letech osvětlení, v roce 2015 nový plast atd.). V současné době je rozšiřování areálu "méně viditelné", ale těch změn je jen za posledních cca půlrok docela dost - pro ilustraci: byly opraveny podlahy na toaletách, opravena buňka pro hosty, dovybavena buňka pro trenéry, vybudována věž pro video a TV přenosy, ustavena nová bouda na nářadí, byly opraveny mantinely a dvířka u střídaček, opraveny podlahy a lavice na tribunách, vyměněny poškozené plasty na hřišti , vybudovány chodníčky u střídačky domácích i hostů, opravena podlaha mezi buňkami, instalována nová časomíra a zakoupena výbava na provozování elektronického zápisu. Takže těch drobných "krůčků" je celkem dost. Co bych ale chtěl posunout je myšlení. Dnes se občas setkávám s větami typu "vybojovali jsme VÁM (rozuměj "vedení klubu") medaili" ... apod. Ten klub není ani můj, ani vedení... ten klub je nás všech - je stejně můj jako toho posledního špunta v mikropřípravce. Každé vítězství je vítězství všech, každé poničení zařízení areálu se dotkne nás všech. A nebo jinak - když u kohokoliv z Vás doma najdete na zemi pohozenou pet lahev, zvednete ji. Když ta lahev leží na zemi na hřišti, polovina lidí ji překročí. Ale stejně jako doma nemáte služebnou (někdo možná teda jo ????), tak stejně nemáme žádnou "služebnou" v areálu. Chtěl bych tedy, aby se to změnilo. Aby tu lahev zvedl klidně hráč A-týmu, kluk ze starších žáků nebo rodič kluka z přípravky. Protože se v aréně bude cítit "jako doma". On se pak třeba "uzavře kruh" a lidé, kteří se budou cítit v klubu "jako doma", budou třeba i ochotní v klubu zůstat a pomáhat třeba i poté, co sami skončí hráčskou kariéru nebo poté, co jim jejich ratolesti přestanou hrát. A tak jsem sám zvědav, čeho se dožiju dřív - zda tohoto nebo toho zastřešení ????.“

Z čeho máš v našem klubu za poslední dobu největší radost? „Na sportovním úseku mě samozřejmě těší jakýkoliv úspěch - v "dospělých" a juniorských kategoriích, když to "cinkne", v dětských kategoriích, když kluci (a holky) se na tréninky a zápasy těší a když je to baví. Letos mi samozřejmě dělají radost výsledky A-týmu a doufám, že jim forma, zjevná pohoda v týmu i štěstí vydrží co nejdéle. Top výkony předvádějí i týmy v dorosteneckých a mládežnických kategoriích. Přiznám se ale, že asi největší radost mám z toho, že v žákovské kategorii (SŽ) měli trenéři odvahu přihlásit do soutěže i B-tým (složený převážně z o kategorii mladších hráčů). Těm hráčům konfrontace s rychlejší a silovější hrou soupeřů i přes porážky dá do budoucna strašně moc (mimochodem kdysi takto začínali i třeba Pepíno, Zajda nebo Jerry, kteří teď válí v extraligovém A-týmu). Tak přeji hráčům, trenérům i rodičům tohoto B-týmu - vydržte.“

Děkujeme a přeje hodně energie a štěstí.

Autor rozhovoru: Martin Bulva